Požární řešení těsnění VZT potrubí bez požární klapky

Těsnění VZT potrubí, které je na prostupu požárně dělící konstrukcí osazené požární klapkou je jasně dané – takové těsnění je součástí systému požární klapky a jako takové je předepsáno výrobcem. Ovšem velmi často diskutované téma plné nejasností je požární těsnění VZT bez požární klapky.

Podmínky, za kterých na prostupu požárně dělící konstrukcí nemusí být osazena požární klapku stanovuje ČSN 73 0872 na základě splnění podmínek:

1) Průřez prostupujícího potrubí je do 40.000 mm2, souhrnná plocha prostupů je max. 1/100 plochy požárně dělící konstrukce a vzájemná vzdálenost jednotlivých prostupů nesmí být menší než 500 mm;

2) Potrubí v posuzovaném požárním úseku je v celé délce chráněné a je chráněné i v místě prostupu požárně dělící konstrukcí;

3) Je jiným technickým opatřením či zařízením zajištěno, že nemůže dojít šíření plamenů, tepla a zplodin hoření vzduchotechnickým potrubím (např. zařízení pro odvod kouře a tepla), průřezová plocha potrubí je max. 90.000 mm2, souhrnná plocha je max. 1/100 plochy požárně dělící konstrukce.

Při přenosu těchto podmínek do praxe, dojdeme k tomu, že žádná jiná technická zařízení se většinou neaplikují a podmínka vzdálenosti dalších prostupů 500 mm, také bývá splněna jen velmi zřídka. Z toho vychází, že pokud nechceme instalovat požární klapku, musí být potrubí v celé délce požárně chráněné dle druhé podmínky na požární odolnost stanovenou projektem PBŘ. Jakmile je potrubí v celé délce chráněné (nejčastěji izolované minerální vatou), musí být instalované požární těsnění, které je součástí příslušného systému chráněné VZT.

Požární těsnění jako ucelený systém musí splňovat mezní stavy požární odolnosti E (celistvost) a I (izolace), vždy jako ucelený systém, tzn. konstrukce, prostupující instalace a těsnění. Celistvost nám, říká, že po dobu stanovené požární odolnosti se v těsnění nesmí objevit prasklina či otvor, skrz který by mohl prohořívat plamen. Izolační schopnost je splněna, pokud na odvrácené straně požáru nevzrostla po stanovenou dobu teplota o více než 180°C. Tato teplota je měřena právě na konstrukci, skrz kterou instalace prochází, na samotné prostupující instalaci, a na požárním těsnění. S ohledem na materiál, ze kterého jsou VZT rozvody vyhotoveny – kov. Není možné dosáhnout kritéria I na neizolovaném potrubí, z důvodu vedení tepla stěnou potrubí.

Každá požární ucpávka musí být patřičně testována a klasifikovaná v souladu s příslušnými normami. Požární těsnění se testují dle harmonizovaných evropských norem řady EN 1366-x. Jednotlivé části jsou pak věnované různým druhům těsnění, přičemž pro instalace a spáry jsou nejdůležitější následující:

• EN 1366-1 Zkoušení požární odolnosti provozních instalací – Část 1: Vzduchotechnická potrubí

• EN 1366-2 Zkoušení požární odolnosti provozních instalací – Část 2: Požární klapky

• EN 1366-3 Zkoušení požární odolnosti provozních instalací – Část 3: Těsnění prostupů

• EN 1366-4 Zkoušení požární odolnosti provozních instalací – Část 4: Těsnění spár

Právě k prostupům VZT rozvodům se vždy přistupovalo stejně jako k ostatním prostupům provozních instalací, což není správně s ohledem na zkušební normu, kdy VZT rozvody jsou z EN 1366-3 vyloučeny a musí být testovány dle EN 1366-1. Chráněné potrubí musí být z nehořlavých nebo nesnadno hořlavých hmot (tj. Třída reakce na oheň A1 nebo A2). Chráněné potrubí, které musí být testované dle výše zmíněné normy EN 1366-1 je následně klasifikované dle EN 13501-3. Požární odolnost VZT potrubí je stanoveno na mezní stavy E (celistvost) a I (izolace), minutáž stanovena na základě stupně požární bezpečnosti posuzovaného požárního úseku a následně směr působení tepla – z vnějšku dovnitř (i←o) nebo z vnitřku ven, popř. obousměrně (i→o, popř. i↔o).

Použití těchto klasifikací se řídí normou ČSN 730810 Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení a ČSN 73 0872 Požární bezpečnost staveb – Ochrana staveb proti šíření požáru vzduchotechnickým zařízením. V novele ČSN 73 0810 došlo k doplnění odkazu na zkušební normu EN 1366-1. S ohledem na orientaci působení požáru rozlišujeme potrubí typu A (orientace i←o) a potrubí typu B (orientace (i→o, popř. i↔o). Tuto orientace by měl definovat projekt PBŘ, pokud projekt toto nestanovuje, požaduje instalace potrubí typu B.

A jaká je v rámci současných projektů praxe? Ke VZT potrubí je v drtivé většině případů přistupováno jako k nehořlavému potrubí s nehořlavou izolací, a proto jsou na tyto typy požárních ucpávek používané materiály, které nejsou zpěňující a kombinují se s deskami z minerální vaty (v případě velkých otvorů) nebo měkkou minerální vatou. V takových to případech zajišťují tmely a ablativní nátěry především splnění parametru E (celistvost) a vata v prostupu parametr I (izolace). Nicméně tento přístup je značně nevyhovující, protože takovéto těsnění nereflektuje reálné chování VZT potrubí za požární situace.

Potrubí typu A je testované, tak že zkušební vzorek je po celé délce pece a kotvené do zadní stěny. Na studené straně má testovaný vzorek délku kolem dvou metrů, což dohromady dává celkovou délku přes čtyři metry. Kvůli teplotní roztažnosti je požární těsnění vystaveno tlaku z podélného pohybu testovaného vzorku. Dále je uvnitř potrubí vytvořen podtlak a měří se také těsnost potrubí. Tento podtlak způsobuje především u hranatých potrubí velké deformace (borcení), což je kritický faktor opět v rámci těsnění prostupu požárně dělící konstrukcí. Pokud tyto pohyby a deformace zohledníme v rámci výběru správného materiálu pro těsnění prostupu, dojdeme k závěru, že nenapěňující materiály jsou nevyhovující a musí být přistoupeno k materiálům zpěňujícím (intumescentním), které reagují na teplo z požáru a nabývají na své objemu a tím zacelují vznikající mezery a praskliny v ucpávce.

Společnost Saint-Gobain Construction Products CZ a.s., Divize ISOVER dohromady se společností Hilti ČR spol. s r.o. se na tuto problematiku zaměřují testováním uceleného systému chráněného VZT potrubí společně s patřičným těsněním na prostupu požárně dělící konstrukcí. A zároveň budují povědomí o této problematice, aby se úroveň požární bezpečnosti staveb neustále zvyšovala.